Důl Mauritius
Na celém návrší mezi Přední a Zadní Hřebečnou a v okolí šachty Mauritius se dochovalo obrovské množství povrchových pozůstatků po těžbě cínu od 16. do 20. století – zejména povrchové dobývky, propadliny v místech šachet, zabořená ústí štol a odvaly hlušiny. Představu o rozsahu podzemního dolování dává štola Kryštof, zpřístupňovaná v současnosti pro veřejnost, a zejména pak hlubší, běžné nepřístupné podzemí dolu Mauritius. K nejvýznamnějším montánním památkám patří následující objekty.
Partie dolu pod úrovní štoly Kryštof jsou v současnosti přístupné pouze za použití speleologických technik, a to až do hloubky 15–30 m nad úroveň hlavní dědičné štoly Blasius; níže je důl zatopen.
Největší systém povrchových dobývek a propadlin (pinek) v české části Krušných hor a jeden z největších svého druhu na světě vůbec.
Eliptická propadlina o délce zhruba 80 metrů, šířce až kolem 20 metrů a hloubce až 20 metrů, vzniklá kombinací povrchových a podzemních důlních prací na křížení žil Mauritius, Führinger se žilou Dreifaltigkeit (Trojice) a Trojickou poruchou v oblasti tzv. jižního rudního sloupu.
Jedna z nejstarších štol revíru, ražená patrně od poloviny 16. století, byla znovu odkryta v roce 2008. Boky štoly jsou v počátečních metrech obloženy na sucho kladenou vyzdívkou, v další partii se již objevuje klasická ruční ražba ze 16. století s dokonalými profily raženými za pomocí želízka a mlátku.
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 30 | 31 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 1 | 2 | 3 |