Pinka, existující nejpozději od poloviny 18. století, sahala původně až po úroveň štoly Festenberg, tj. do hloubky kolem 70 m. V navazující horní Schneppově pince, vzniklé propadem komínu Tří bratří a hluboké až 20 metrů, lze názorně sledovat průběh subvertikální greisenové žíly a relikt staré štoly Tagstrecke.
V prostoru severně od Schneppovy pinky se rozprostírá oblast intenzivně formovaná těžbou na systémech několika greisenových žil, nejrozsáhlejší je pásmo historických povrchových dobývek na greisenové žíle Zinngrübner směru SZ–JV.