Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.
Úvodní část štoly byla po dlouhých desetiletích znovu odkryta v roce 2008 a poblíž původního ústí byl vybudován nový kamenný portál. V roce 2014 byly ve štole dokončeny rozsáhlé zabezpečovací a díky několikaletému úsilí města Abertamy, které je vlastníkem dolu Mauritius, a Spolku přátel dolu sv. Mauritius a zejména díky finanční dotaci Evropské unie z programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko se tak nyní s unikátním podzemím dolu Mauritius, národní kulturní památky ČR a jedné z lokalit zařazených do nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO, může seznámit i široká veřejnost.
Hloubení v jedné z odboček štoly Kryštof (foto Jan Albrecht)
Co ve štole uvidíte?
Štola Kryštof je pro návštěvníky zpřístupněna 13 metrů vysokým kovovým schodištěm zabudovaným do jámy dolu Mauritius. Vlastní prohlídková trasa ve štole měří více než 400 metrů (tam a zpět) a zahrnuje celkem 11 zastávek. Během cesty návštěvníci spatří úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm, narazí na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkají se také s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů, tedy o metr víc, než měří například rozhledna na Klínovci. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce.
Zastávky na trase
- Seznámení s expozicí, netopýři v dole Mauritius
- První světlík štoly Kryštof
- Dobývací metody
- Dobývaná ruda
- Odvodňování dolu
- Ražba důlních děl
- Větrání v dole
- Osvětlení v dole
- Velká komora
Další dvě nečíslované zastávky jsou umístěny v místech hornické modlitebny a ve skále vyraženého letopočtu 1778.
Velká komora ve štole Kryštof (foto Jan Albrecht)
Pro zvětšení klikni na obrázek