Důl Mauritius
Jedna z nejstarších štol revíru, ražená patrně od poloviny 16. století, byla znovu odkryta v roce 2008. Boky štoly jsou v počátečních metrech obloženy na sucho kladenou vyzdívkou, v další partii se již objevuje klasická ruční ražba ze 16. století s dokonalými profily raženými za pomocí želízka a mlátku.
Ve vzdálenosti 80 m od ústí obchází štola jámu Mauritius, za níž se rozšiřuje a zvyšuje, lze zde nalézt stopy po odlamování horniny metodou sázení ohněm, na jednom místě je vysekán letopočet 1778. Po 262 metrech vyúsťuje štola v komoru dlouhou 65 m, širokou 4–9 m a vysokou 15–25 m. Strop severního konce podzemní komory, v těchto místech zavalené, odpovídá prostorově jižnímu konci povrchové Schneppovy pinky, je jíž dno leží cca o 20 m výše. Ze štoly bylo vyraženo několik odboček – na jedné z nich se nachází hloubení vyražené pomocí želízka a mlátku, unikátní je odvodňovací stružka vysekaná po obvodu hloubení. V současnosti připravuje město Abertamy zpřístupnění štoly pro veřejnost, které je naplánováno na konec října 2014.