Už v roce 1785, kdy vznikla Putzova mapa ložiska na Hřebečné, nebyl její průběh známý. Částečně otevřena byla na počátku 30. let minulého století a voda z ní vytékající byla použita pro lokální vodovod. V roce 2012 bylo dočasně odkryto ústí štoly, které se nachází pod Krušnohorskou lyžařskou magistrálou v nadmořské výšce 977 m, a bylo tak možné provést její zaměření. Štola vede severozápadním směrem po žíle Zinngrübner do prostoru nejbohatšího zrudnění na křížení se žilami Mauritius a Führinger. Při novém průzkumu se nepodařilo potvrdit údaje Rügera (1941), že štola zasahuje až k severozápadnímu okraji pinky na žíle Zinngrübner. Bylo zjištěno, že štola Bílá holubice končí čelbou již po 51 m od ústí. V roce 2012 vybudovalo občanské sdružení Eco Futura z Hřebečné ve spolupráci se Spolkem přátel dolu sv. Mauritius poblíž ústí štoly památník s informační tabulí.