Důl Mauritius
Důl Mauritius

Horizontální důlní díla

Dědičná štola Blasius

Byla zaražena v roce 1751 na pravém břehu Bystřice v nadmořské výšce cca 875 m. Vede směrem k SSV k šachtě Mauritius, kterou obchází v hloubce 84 m, a dále do oblasti nejbohatšího zrudnění v místech křížení žil Mauritius a Führinger s žilami Zinngrübner a Heiliger Kreuz a odtud až k poruše Fäule.

Zadní část štoly Blasius v lednu 1946 (foto R. Hylský, archiv České geologické služby)

Festenberská štola

Festenberská štola plnila do doby, než byla založena štola Blasius, funkci hlavní odvodňovací štoly pro doly v oblasti komplexu dolu Mauritius, byla založena pravděpodobně již v 16. století, Rüger (1941) klade její založení až do přelomu 17. a 18. století.

Festenberská štola (foto Norbert Weber)

Kreuzstolln (Křížová štola)

Křížová štola je nejvýše položenou štolou hřebečenského ložiska, její ústí, dnes v terénu nezřetelné, se nacházelo v nadmořské výšce přes 1 025 m poblíž Kateřinina rybníka mezi Zadní a Přední Hřebečnou. Štola vedla severozápadním směrem a na své asi 180 m dlouhé trase překřížila několik greisenových žil (Kratochvíl 1967).

Štola Dionýz

Štola Dionýz, nacházející se v prostoru mezi Zadní a Přední Hřebečnou, směřuje od svého ústí v nadmořské výšce cca 950 m nejdříve 137 m k východu, poté se stáčí k severu a sleduje stejnojmennou greisenovou žílu na vzdálenost asi 120 m a další zhruba severojižní žílu na vzdálenost téměř 40 m (Kratochvíl).

Štola Eustach

Ústí štoly Eustach se nachází v nadmořské výšce 985 m asi 380 m na severozápad od šachty Mauritius, je dodnes patrné podle hlubokého zářezu a značného výtoku vody. Štola, dlouhá asi 190 m, přefárala poblíž svého ústí Trojickou poruchu a směřuje dále na sever až k 16 m hluboké těžné šachtě umístěné těsně nad dnešní Krušnohorskou lyžařskou magistrálou.

Ústí štoly Eustach (foto Michal Urban)

Štola Georg

Hlavní a vlastně jedinou štolou ložiska na Přední Hřebečné byla štola Georg, jejíž ústí leží východně od cesty od Červené jámy do osady Lesík v nadmořské výšce téměř 970 m. Štola vedla severním směrem pod šachtu Georg (283 m od ústí) a odtud až pod jihozápadní okraj pinky dolu Rote Grube, její délka činila 300 m.

Ústí štoly Georg (foto Michal Urban)

Štola Josef

Štola Josef nebo také štola Christiana Wollnera je třetí z štol, jež směřovaly k Bludenské poruše bohaté na železné rudy (hematit). Její ústí leží v nadmořské výšce téměř 970 m nedaleko na východ od ústí štoly Georg, délka a průběh nejsou známé. U štoly se nachází patrná halda.

Štola Kryštof

Štola Kryštof byla založena nedaleko ústí šachty Mauritius v nadmořské výšce cca 945 m pravděpodobně již v 16. století. V roce 2008 byla znovu otevřena, vybavena novým kamenným portálem a v následujících letech detailně zaměřena.

Ústí štoly Kryštof (foto Jan Albrecht)

Štola Neuer Eisenstein (Nový železník)

Rovněž tato velmi krátká a málo významná štola byla umístěna v těsné blízkosti Bludenské poruchy. Ústí se nacházelo v nadmořské výšce cca 970 m nedaleko 3. světlíku štoly Schaf, štola vedla k severovýchodu pod stejnojmennou šachtici na železné rudy.

Štola Schaf (Ovčí štola)

Štola Schaf (Schaaf) je nejzáhadnější štolou ložiska Hřebečná. Byla ražena už od poloviny 16. století severozápadním směrem k dolům na Přední Hřebečné, její ústí, jehož přesná lokalizace dnes není známá, leželo patrně ve spodní části Hřebečné v nadmořské výšce kolem 915 m v místech, kde se v současnosti nachází rozsáhlá terénní prohlubeň.

Štola Tagstrecke

Štola Tagstrecke patřila k nejstarším štolám na Zadní Hřebečné, založena byla pravděpodobně již v 16. století. Rüger (1941) klade její založení, stejně jako založení štoly Kryštof, až do období let 1680–1690, bližší údaje pro tuto dataci však scházejí.

Štola Tiefer Eisenstein (Hluboký železník)

Přesná lokalizace ústí štoly Tiefer Eisenstein dnes není známá, leželo patrně poblíž poměrně velké haldy při cestě z Hřebečné do Abertam v nadmořské výšce kolem 945 m nedaleko bývalého Barbořina rybníka. Podle Putzovy mapy směřovala štola severozápadním směrem, a sledovala tak patrně Bludenskou poruchu, resp. některou z křemeno-hematitových žil, které jsou na ni vázané (na Putzově mapě Eisenstein Gang).

Štola Weiße Taube (Bílá holubice)

Štola Bílá holubice patří stejně jako štola Tagstrecke k nejstarším štolám revíru Zadní Hřebečná. Její založení lze klást s velkou pravděpodobností do 16. století, Rüger (1941) bez bližšího vysvětlení uvádí, že štola mohla vzniknout kolem roku 1605.

Štola Bílá holubice (foto Jan Albrecht)

O nás

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Předpověď počasí

dnes, úterý 15. 10. 2024
polojasno 9 °C 1 °C
středa 16. 10. polojasno 10/1 °C
čtvrtek 17. 10. jasno 11/2 °C
pátek 18. 10. zataženo 10/5 °C