Důl Mauritius
Byla zaražena v roce 1751 na pravém břehu Bystřice v nadmořské výšce cca 875 m. Vede směrem k SSV k šachtě Mauritius, kterou obchází v hloubce 84 m, a dále do oblasti nejbohatšího zrudnění v místech křížení žil Mauritius a Führinger s žilami Zinngrübner a Heiliger Kreuz a odtud až k poruše Fäule.
Festenberská štola plnila do doby, než byla založena štola Blasius, funkci hlavní odvodňovací štoly pro doly v oblasti komplexu dolu Mauritius, byla založena pravděpodobně již v 16. století, Rüger (1941) klade její založení až do přelomu 17. a 18. století.
Ústí štoly Eustach se nachází v nadmořské výšce 985 m asi 380 m na severozápad od šachty Mauritius, je dodnes patrné podle hlubokého zářezu a značného výtoku vody. Štola, dlouhá asi 190 m, přefárala poblíž svého ústí Trojickou poruchu a směřuje dále na sever až k 16 m hluboké těžné šachtě umístěné těsně nad dnešní Krušnohorskou lyžařskou magistrálou.
Hlavní a vlastně jedinou štolou ložiska na Přední Hřebečné byla štola Georg, jejíž ústí leží východně od cesty od Červené jámy do osady Lesík v nadmořské výšce téměř 970 m. Štola vedla severním směrem pod šachtu Georg (283 m od ústí) a odtud až pod jihozápadní okraj pinky dolu Rote Grube, její délka činila 300 m.
Štola Kryštof byla založena nedaleko ústí šachty Mauritius v nadmořské výšce cca 945 m pravděpodobně již v 16. století. V roce 2008 byla znovu otevřena, vybavena novým kamenným portálem a v následujících letech detailně zaměřena.
Štola Bílá holubice patří stejně jako štola Tagstrecke k nejstarším štolám revíru Zadní Hřebečná. Její založení lze klást s velkou pravděpodobností do 16. století, Rüger (1941) bez bližšího vysvětlení uvádí, že štola mohla vzniknout kolem roku 1605.