Nové vzácné minerály z dolu Mauritius

Kromě hlavní těžené rudy kasiteritu k nim patří například pyrit, chalkopyrit, arzenopyrit, löllingit, wolframit a hematit, z nerudních minerálů pak především křemen, turmalín, topaz, apatit, fluorit, ortoklas a slídy (sericit, biotit). Také sekundární minerály, až na poměrně hojné šupinky torbernitu, byly doposud nalézány jen ojediněle.

Pohled na mineralogii ložiska změnil průzkum provedený v letošním roce, na jehož základě byla v materiálu pocházejícím z dnes již nepřístupné části odvalu dolu Mauritius identifikována řada pro Hřebečnou nových nerostných druhů. Nově popsané minerály se našly v křemenném greisenu obsahujícím až několik cm velké drúzové dutiny s drobnými krystaly křemene. Charakteristická je hojná přítomnost více či méně navětralých zrn a nedokonale hexagonálně omezených až několik cm velkých krystalů fluorapatitu šedobílé, světle zelené či nahnědlé barvy.

V některých vzorcích je fluorapatit v křemenné žilovině korodován či zcela vyloužen, takže po něm zbyly jen více či méně hexagonálně omezené dutiny, které v některých případech zčásti vyplňuje zajímavá oxidická mineralizace s obsahem mědi a vizmutu.

Jde především o velmi vzácný mrázekit (Bi2Cu3(PO4)2O2(OH)2•2H2O), který byl dříve patrně považován za azurit, a proto unikal větší pozornosti. Tvoří v dutinách ojedinělé modré, až kolem 1 mm velké krystaly. Jedná se o jeho po Jáchymově druhý výskyt v ČR.

Spolu s mrázekitem se objevují drobné zelené kuličkovité agregáty a povlaky pseudomalachitu (Cu5(PO4)2(OH)4) a drobně krystalické agregáty libethenitu (Cu2(PO4)(OH). Nápadné, ale též ojedinělé jsou zelené jehličkovité agregáty mixitu (BiCu6[(OH)6|(AsO4)3] a žlutý minerál blízký plumbogummitu.

Z primární mineralizace byly nově v křemenné žilovině zjištěny především zajímavé, zčásti navětralé sulfidické minerální fáze s Cu, Bi, Pb a Ag, zastoupené bismutinitem, kuprobismutitem, emplektitem, wittichenitem a dalšími minerály; velikosti jednotlivých agregátů se však pohybují jen v řádech desítek mikronů. Druhově se jedná o mineralizaci, která nebyla dosud z území ČR známa. Vedle toho byla v nábrusech zjištěna přítomnost sulfidů mědi (chalkopyrit intenzívně zatlačovaný Cu-S minerálem), pyritu, sfaleritu, kasiteritu, Th bohatého monazitu a uraninitu.

Novou mineralizaci popsali P. Pauliš, M. Urban, J. Sejkora, J. Hloušek† a O. Pour v článku Cínový revír Hřebečná v Krušných horách a jeho mineralogie, který vyšel v časopisu Minerál č. 4/2015.