Krušné hory mají první dvě národní kulturní památky

Jak uvedla vláda v charakteristice nových národních kulturních památek, bývalá královská mincovna je významným dokladem jáchymovského mincovnictví, které v 16. a 17. století sehrálo mimořádnou úlohu při zavádění hrubých stříbrných mincí (tolarů) ve střední Evropě. Budova mincovny byla postavena v letech 1534–1536 a i přes četné následné stavební úpravy si až do současnosti zachovala původní podobu. Z původního technického zařízení se dodnes dochovaly mohutný dýmník a dvouprostorová kovářská pec.

Důl Mauritius na Hřebečné je jednou z nejzachovalejších důlních lokalit na české straně Krušných hor, v oblasti, která byla od první poloviny 16. století evropsky významným centrem těžby cínu. Představuje důlní dílo dokládající těžbu cínových rud od 16. do poloviny 20. století. Část historických dobývek přitom nebyla přetěžena během mladší etapy důlních prací, a vykazuje tak autentické rysy odpovídající báňským technikám 16. a 17. století. V rozsáhlých úsecích jsou v dolu například zachovány profily chodeb ražených želízkem a mlátkem, na některých místech jsou i stopy po dobývání metodou tzv. sázení ohněm. Za národní kulturní památku byly prohlášeny jak pozemky s pozůstatky povrchové důlní činnosti, tak i historické podzemí dolu.

Na území Karlovarského kraje prohlásila vláda za národní kulturní památku ještě Dlouhou stoku – umělý vodní kanál z let 1531–1536, jímž byla přiváděna voda a plavilo se dřevo z okolí Kladské ve Slavkovském lese k cínovým dolům u Krásna a Horního Slavkova na vzdálenost téměř 25 km. Dlouhá stoka s napájecími rybníky Kladským a Novým se řadí mezi nejvýznamnější evropská technická díla tohoto typu. Za národní kulturní památku byl ve Slavkovském lese prohlášen už v roce 2008 také cínový důl Jeroným poblíž zaniklého Města Čistá, zpřístupňovaný již řadu let pro veřejnost.